5 nejčastějších manažerských chyb

Vést lidi je fuška. Je to poměrně nevděčná práce, která stojí hodně úsilí a vyžaduje kontinuální rozvoj, navíc je každé selhání vidět a cítit. V tomto článku se podíváme na nejčastější chyby, kterých se naši leadeři / manažeři dopouštějí.

1. Pouze profesionální zájem

“Šéf nemůže být kamarád” nebo “jako šéf si musíš držet odstup”. To jsou klasické klišé, které často slýcháváme. Nejlepší leadeři ale mají jednu věc společnou. Znají skvěle svoje podřízené. Výborně je to rozvedené v knize o Alexi Fergusonovi. 

Zde hráči tohoto historicky nejúspěšnějšího trenéra mluví o tom, že se Sir Alex skutečně zajímal o to, co hráči zrovna prožívají a následně se doptával, jak to dopadlo, čímž si budoval vztah. Například se během tréninku zeptal jednoho z hráčů co dělal o víkendu. Hráč mu odpověděl, že si psal s jednou dívkou a že mají mít v úterý rande.

Sir Alex se ve středu během dalšího tréninku zeptal, jak rande dopadlo. Zdánlivě maličkost, ale jasně ukazuje, že když máte o vaše lidi upřímný zájem, budou vás následovat.

Správný leader totiž dává jasně najevo, že ho jeho lidé opravdu zajímají. Neřeší jen formální, ale i neformální věci. Mimo to umí skvěle naslouchat a dokáže s každým členem týmu jednat individuálně. Mimochodem, žádný manažer by neměl mít více než 7 podřízených.

2. Podle sebe řídím tebe

“Tohle je prostě můj styl řízení” nebo “Jestli chceš být v mém týmu, tak musíš příjmout jak fungujeme”.. Zdánlivě logické věty z praxe, které by ale dobrý šéf neměl nikdy říct. Je přímou zodpovědností každého manažera znát své lidi a umět s nimi pracovat. Nikoliv naopak.

Druhé totiž nelze řídit podle nás. Zní to samozřejmě, ale jedná se o jednu z vůbec nejčastějších manažerských chyb. Pár příkladů. Někomu je jedno, když mu posunete poněkolikáté 1:1, pro někoho je to problém, který vám ale pravděpodobně nesdělí. Někdo dává rád negativní zpětnou vazbu a vnímá to tak, že je to pro druhou stranu přece důležité vědět a že když to řeknete direktivně a narovinu, tak to vezme. Velká chyba. Velká spousta lidí neumí přijímat negativní zpětnou vazbu a pokud jí manažer neumí komunikovat tak, aby nezněla příliš drsně, tak to cašem může přinést opravdu velké komplikace. Ostatně nejvíc lidí končí kvůli šéfovi.

3. Čísla, čísla, čísla

“Neperformuješ, čísla ukazují, že…” Lidé si řídí čísly, protože jsou jasné a přesné. ,,Co neměříš, to neřídíš” zní další z mouder. Manažeři ale musí využívat čísla správně. U vedení lidí jde o to, že čísla vám mohou naznačit, že váš člověk není v pohodě, že se nesnaží, že prokrastinuje a nebo i, že se z nějakého důvodu fláká.

Co je ale důležité je to, jak k situaci přistoupíte. Dejte vždy lidem prostor čísla obhájit a vysvětlit. Ostatně, není to jen o číslech, je to hlavně o přístupu.

4. Na tenhle projekt nemůžeš, jsi juniorní

Profesní růst byl vždy velmi úzce spojen s počtem chyb a ponaučení. Proto dobří manažeři “pouštějí” své lidi i do projektů, na kterých předtím nepracovali. Dají jim důvěru a počítají s tím, že se mohou spálit obě strany. Bohužel, častější varianta je ale ta, že se manažer/ka schová za obligátní fázi, že je někdo juniorní a na důležitých projektech tak pracují stále ti stejní lidé.

Možná to zní rozumně, ale věřte, že ten nejlepší nápad může dostat kdokoliv a navíc, kdo nemá odžity roky a roky zkušeností, má dar určité naivity a neotřelosti. Navíc může odemknout ostatním tzv. tunnel vision. Pokud svým lidem (“juniorům”) dáte šanci, tak vám to nezapomenou – v dobrém slova smyslu.

Nezapomínejte však na to, že na tom nesmí celý projekt stát, bavíme se o projektech, na kterých pracuje více lidí a kde bude mít “junior” relevantní dopad.

5. Junior vs Senior

Ne nadarmo řiká spousta z velkých a známých leaderů větu “hard skills naučíš, ale přístup nenaučíš”. Vlastně bych si moc bych přál, aby pojem Junior a Senior uplně zmizel z povrchu zemského. Pracovní seniorita je pouze a jen v našich hlavách, konkrétně v našem přístupu. Můžou nám chybět zkušenosti, to ano, ale i člověk bez zkušeností může být pracovně seniorní.

Jakto? Protože pokud má silný ownership, tak se věci buď sám/a naučí, nebo si bude umět říct o pomoc. Pozor, platí to ale i naopak. Můžete mít i manažera, který dělá svou práci 20-30 let, ale přesto je vlastně junior. Proč? Například může problémy zveličovat, prokrastinovat, delegovat úplně všechno, nebo se k lidem okolo sebe chová cholericky a nemá schopnosti okolo sebe vybudovat bezpečné prostředí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *